S Hadzabe na lovu: Bobule a návrat

Došli jsme k jakýmsi keřům s černými bobulkami velikosti borůvek. Jednu jsem ochutnal, byly lehce nakyslé, s peckou. Slupku a pecku jsme vyplivávali.

Hadzabe se slušně nacpali a pokračovali jsme dál. Další zastávka byla u keře s oranžovými bobulkami, které vypadaly trošku jako menší jeřabiny, ale rostly na větvích samostatně jako borůvky.

Opět stejný scénář, Hadzabe se na plody vrhli a cpali se hrstmi. Ochutnal jsem to, bylo to nasládlé, trošku mdlé chuti.

Hadzabe si natrhali větve z šípového keře. Otýpku větví nám dali, abychom jim ji odnesli do tábora. Na spáteční cestě ještě zastřelili další tři ptáky.

V táboře nám Hadzabe předvedli výborný tanec, při kterém někteří z nich imitovali opice. Bylo to o třídu lepší než tanec Masajů v Ngorongoro. Bylo vidět, že si to Hadzabe opravdu užívají, další členové kmene přibíhali z tábora, aby se mohli k tanci připojit .

Vůbec celkový pocit z Hadzabe byl o třídu lepší, bylo to autentické, ne jen past na turistické peníze.

Nakonec se s námi Hadzabe rozloučili lukostřelbou do terče - starého pařezu. Taky jsme si to vyzkoušeli: moc mi to nešlo, nechápu jak z toho mohou lovit ptáky. David střílel docela slušně, dvakrát zasáhl cíl.

S Hadzabe na lovu: pečení dikdika

Nahoře na planině se lovci Hadzabe shromáždili pod jednou z převislých akácií. Jeden z nich posbíral suché listí agáve, vzali kus měkkého dřeva, hůlky z tvrdého dřeva, kterou si nesli s sebou a začali rozdělávat oheň třením dřev. Jeden přidržoval spodní dřevo a druhý rychle rukama vrtěl hůlkou. Rozžhavené hoblinky měkkého dřeva pak nasypali na připravené suché listí z agáve.

Chvíli do toho foukal, začalo se kouřit, pak vyšlehl plamínek, který rychle přiživili větvičkami. Netrvalo jim to ani tři minuty. Je pravda, že v buši bylo všechno úplně vyschlé, ale i tak byli neuvěřitelně zruční.

Uloveného dikdika ani nekuchali, jen z něj stáhli trofej - skalp s chocholkou. Když se oheň rozhořel, hodili na něj dikdika tak jak byl a zasypali dalšími větvemi.

Za chvíli srst zuhelnatěla, Hadzabe vytáhli dikdika z ohně, spálené chlupy odřeli nožem a dikdika otevřeli. Vnitřnosti hodili psům a sami snědli plíce, srdce a ledvinky.

Pochybuji, že to vůbec bylo ohřáté - dikdik byl na ohni opravdu jen chviličku. Játra hodili na žhavé uhlí, aby se trochu propekla a pak nám je nabídli. S díky jsme odmítli. Zbytek dikdika - vykuchané torzo - vzali s sebou pro ženy a děti.

S Hadzabe na lovu: lov začíná

Se čtyřmi bojovníky Hadzabe jsme vyrazili na lov. Šli docela rychle, s nimi tři psi na dohledávání.

Celkem rychle dohledali dikdika, o kterém tvrdili, že ho včera střelili a nedohledali.

Vzhledem k tomu, že dikdik měl skrznaskrz komorou šíp a přes noc se ho nedotkl žádný šakal, trošku Hadzabe podezírám, že tam měli dikdika schovaného někde ve větvích.

Každý z lovců s sebou nesl tři druhý šípů: šípy s dřevěným hrotem na ptáky, šípy s kovovým hrotem na savce a otrávené šípy s kovovým hrotem.
Hadzabe stříleli po ptácích (nic jiného jsme nepotkali). Stříleli docela zvláštním stylem, šípy drželi mezi nohama, trup s lukem vychýlený dopředu a zadek dozadu. Většina šípů minula, čemuž se nelze divit - stříleli na vzdálenost nejméně patnáct kroků.
Ptáci zřejmě měli s Hadzabe své zkušenosti, jakmile nás uviděli, hned ulétali.

Po chvíli střelil jeden z lovců ptáka, kterého Alfan nazval "Mousebird". Dohledal jsem, že to je Blue-naped Mousebird a má český název Myšák dlouhoocasý.

Slezli jsme kamenitou rokli a pak ji vyšplhali nahoru. Měl jsem co dělat, abych Hadzabe v náročném terénu plném trnitých křovin neztratil.

Ráno v táboře Hadzabe

Vstali jsme ráno ve 4:50. Dali jsme si čaj, spalili snídaňové breakfast boxy a vyjeli k osadě kmene Hadzabe. Hadzabe jsou příbuzní kmene Křováků, stejně jako oni vyslovují mlaskavou hlásku. nejsou ale tak malí a nemají vlasy jako pepřová zrnka. Neznají zemědělství, jsou to lovci a sběrači.

Když jsme dorazili do vesnice, dýmala tam tři ohniště. U jednoho seděli dospělí muži, u druhého mladí chlapci a u třetího ženy.

Malých dětí bylo málo, jen dvě tři děti v batolecím věku. Ženy byly zabalené v pestrých látkách. Muži měli převážně šortky, většina z nich měla na sobě kůže z paviánů a antilop.

Kus od ohniště stál totem - větve ve tvaru Y ověšené parožím z kudu a antilop.

Průvodce Alfan nám ukázal jejich chýše pro suché období. Byly to jen chatrče z listů agáve a proutí přikryté kusy igelitu. Alfan tvrdil, že na období dešťů se Hadzabe stěhují do jeskyní a do dutin v kmenech baobabu.

Náčelník kmene napěchoval dýmku marihuanou, mohutně zabafal, zadržel dým v plicích, dokud se nerozkuckal, a pak dal kolovat. Nabízeli nám, abychom si dali s nimi, ale s díky jsem odmítl. Honza se pochlapil a potáhl si. Alfan říkal, že marihuana je v Tanzanii ilegální, ale lidé ji tajně pěstují a Hadzabe si ji pak od pěstitelů kupují.
David měl s sebou malu placatku vodky. Nabídl ji Hadzabe. Lovci se sesypali kolem láhve, nadšeně si přihýbali a chválili, jaká je silná. Za chvilku bylo po vodce. Měl jsem z toho napřed trošku divný pocit a ptal jsem se Alfana, jestli je to v pořádku, ale Alfan se jen smál a řekl, že Hadzabe všechno vykouří, všechno vypijou a snědí všechno co ulové, kromě hyeny a supa, protože hyeny a supi se starají o jejich mrtvoly, které zanechávají v buši.

Track: Den 6 - Ngorongoro - Lake Eyasi

Name:		Day 6 Ngorongoro
Date:		27.10.2011 8:23 am
Distance:		119,9 kilometers
Elapsed Time:		8:20:53
Avg Speed:		14,4 km/h
Max Speed:		90,3 km/h
Avg Pace:		04' 11" per km
Min Altitude:		1 081 m
Max Altitude:		2 359 m
Start Time:		2011-10-27T05:23:33Z
Start Location:
	Latitude:	3.176861º S
	Longitude:	35.473900º E
End Location:
	Latitude:	3.507920º S
	Longitude:	35.371266º E

Přejezd do Tindiga Tented Camp

 Odpoledne jsme přejeli z Ngorongoro k jezeru Eyasi. Sjeli jsme z vysočiny Ngorongoro do Oldeani a tam jsme odbočili z hlavní silnice směrem na západ. Krajina byla zpočátku spořádaná a elektrifikovaná, viděli jsme pole obdělané traktorem.

Cestou dál na západ se krajina proměnila. Pole vystřídal suchý buš s červeným kamením a prachem, domky byly nahrazeny chatrčemi, zemědělství se omezilo na stáda skotu, ovcí a koz. Silnice nebyla moc kvalitní, jeli jsme sotva třicet-čtyřicet kilometrů za hodinu. Každá rokle vymletá do suché krajiny představovala zdržení.

Tábor Tindiga Tented Camp leží v buši a je hodně oldschool: stany s moskytiérami, elektřina jen ke svícení, kolem tábora trnitá ohrada. Je to suchý trnitý buš, keře, kaktusy a juky. Těším se na zítřejší lov s křováky kmene Hadzabe.

Bernhardt Grzimek - citát

Za padesát let se již nikdo nebude zajímat o výsledek konference, které dnes zaplňují titulky novin. Ale vyjde-li v červenavém úsvitu z houštiny lev a dunivě zařve, i za padesát let se lidem sevře srdce. Bez ohledu na to, zda budou mluvit anglicky, svahilsky nebo německy. Budou stát oněmělí a hledat ruku souseda, spatří-li poprvé v životě, jak dvacet tisíc zeber táhne nekonečnou stepí...