pondělí 24. října 2011

Přejezd přes Ngorongoro

Kolem deváté ráno jsme vyrazili z Tarangire. Jeli jsme na sever do Makuyujni a tam jsme odbočili na severozápad. Přijeli jsme do Mto Wa Mbu na břehu jezera Manyara. Krajina je tam úplně jiná: je tam bujná vegetace, kolem jezera roste prales. Mto Wa Mbu znamená Komáří řeka. Městečko je docela úhledné, ani zdaleka tam není tolik odpadků jako po cestě z Keni.
Vyšplhali jsme serpentinami na hřeben Velké příkopové propadliny. Vlevo jsme viděli třpytit se jezero Manyara, nyní hodně vyschlé na solnou krustu. Za hřebenem se otevřela úplně odlišná krajina: zemědělské usedlosti, pole a červená hlína. Projeli jsme vesnicemi Karatu a Oldeani a začali stoupat na svahy Ngorongoro.
Kráter Ngorongoro je shora prostě famózní. Dvacet dva kilometrů široká mísa obklopená horami, uprostřed solné jezero. Dalekohledem jsme viděli přetahující stáda dole na planině. Vnější stěny kráteru pokrývá tropický prales.


Objeli jsme asi dvacet procent obvodu kráteru. Na Ngorongoro končí asfaltová silnice, dál už to bude jen prach a štěrk. Teď máme pauzu, je něco kolem poledne, Honza fotí, koukáme se na kráter a za chvíli pojedeme dál do Serengeti.

Pod námi vede cesta směrem na západ kruhovitým údolím, které vypadá jako boční kráter. Je tam masajská vesnice. Je tu úplně sucho, půda je prašná a tráva vysušená. (Teď jsem dohledal, že údolí se jmenuje Malanja depression a vesnice se jmenuje Seneto).

Žádné komentáře:

Okomentovat