Při výjezdu z Nairobi jsme míjeli hodně lidí pohybujících se kolem silnice a po středovém pruhu. Mísili se tu mladí muži v oblecích, ženy v tradičních oděvech s dětmi na zádech, lidé v pracovním oblečení, lidé v ošuntělých džínách a bundách a tu a tam Masaj v tradičním kroji. Podél cesty bylo hodně domů, chudých i bohatých v ohrazených zahradách, řada velkých obchodů a továren. Čtyřproudí dálníce se u řeky Athi rozdělila - doleva na Mombasu, doprava na Arushu. Sjeli jsme doleva (ano, jezdí se tu vlevo), podjeli pod dálnicí a dál už jsme pokračovali jen ve dvou pruzích. Přesto to ale byla výborná, hladká asfaltová silnice, místy lepší než naše silnice 1. třídy.
Ještě se vrátím do Nairobi. Zapomněl jsem poznamenat, že i ve dne jsme viděli čápy Marabu na stromech podél silnice. Byla tam i hnízda, čápům pranic nevadila rámusící auta tři metry pod nimi. Hodně mě to udivilo, ale jen do té doby, než jsem o kus dál viděl čápa marabu přehrabujícícho se v hromadách odpadků vedle jednoho z chudších domů. Marabu tu zřejmě fungují jako popeláři. Žádný slum jsme v Nairobi neviděli, i když vím, že tam je.
Zpět k cestě. osídlení a továrny podél silnice postupně ustaly. Jeli jsme placatou krajinou plnou suchých keřů a akácií, tu a tam pastevci s kozami, tu a a tam pole nebo farma. V dáli před sebou jsme viděli modrat se hory. Někdy v té době mě zmohlo spaní a na půl hodiny jsem vytuhl.
Když jsem se probral, krajina se proměnila. Rovinu vystřídaly skalnaté kopce se strmými svahy a čedičovými útesy. Tráva byla buď úplně suchá, nebo vypasená od krav a koz, které jsme v doprovodu Masajů potkávali. Tam někde jsem viděl ty gazely Thomsonovy, ale to jsem se jen namlsal a za celou cestu až do Arushe už jsem neviděl jediné divoké zvíře.
Masajské krávy jsou moc pěkné, jsou podobné zebu a mají výrazné hrby. Jsou buď hnědočervené, bílé nebo černé. Kozy byly většinou černobílé.
Po pravé straně nám začal vyrůstat masiv Namanga Hill. Je to velikánská strmá hora, podlouhlý hřbet orientovaný severojižně. To bylo neklamné znamení blížící se hranice. Ještě před hranicemi jsme se zastavili na biologickou pauzu u obchodu se suvenýry. Koupil jsem si tam výborný safariklobouk. Perfektně mi padl, byl dostatečně veliký. K tomu jsem koupil vyřezáváného buvola, o kterém prodavač tvrdil, že je z ebenu. Když mi buvol začal pouštět barvu do batohu, bylo mi jasné, že buvol je z ebenu asi tak jako já z Afriky.
Ještě se vrátím do Nairobi. Zapomněl jsem poznamenat, že i ve dne jsme viděli čápy Marabu na stromech podél silnice. Byla tam i hnízda, čápům pranic nevadila rámusící auta tři metry pod nimi. Hodně mě to udivilo, ale jen do té doby, než jsem o kus dál viděl čápa marabu přehrabujícícho se v hromadách odpadků vedle jednoho z chudších domů. Marabu tu zřejmě fungují jako popeláři. Žádný slum jsme v Nairobi neviděli, i když vím, že tam je.
Zpět k cestě. osídlení a továrny podél silnice postupně ustaly. Jeli jsme placatou krajinou plnou suchých keřů a akácií, tu a tam pastevci s kozami, tu a a tam pole nebo farma. V dáli před sebou jsme viděli modrat se hory. Někdy v té době mě zmohlo spaní a na půl hodiny jsem vytuhl.
Masajské krávy jsou moc pěkné, jsou podobné zebu a mají výrazné hrby. Jsou buď hnědočervené, bílé nebo černé. Kozy byly většinou černobílé.
Po pravé straně nám začal vyrůstat masiv Namanga Hill. Je to velikánská strmá hora, podlouhlý hřbet orientovaný severojižně. To bylo neklamné znamení blížící se hranice. Ještě před hranicemi jsme se zastavili na biologickou pauzu u obchodu se suvenýry. Koupil jsem si tam výborný safariklobouk. Perfektně mi padl, byl dostatečně veliký. K tomu jsem koupil vyřezáváného buvola, o kterém prodavač tvrdil, že je z ebenu. Když mi buvol začal pouštět barvu do batohu, bylo mi jasné, že buvol je z ebenu asi tak jako já z Afriky.
Žádné komentáře:
Okomentovat