Dnes ráno byl nad velkou příkopovou propadlinou nádherný východ slunce. Mrkl jsem na něj jedním okem přes moskytiéru a usnesl jsem se, že budu ještě hodinu spát.
Dopoledne jsme věnovali pěšímu safari. Bylo to nad plán, ale chtěli jsme využít čas. Na letišti Kilimanjaro Airport jsme měli být až večer, takže jsme měli celé dopoledne rezervu.
Ve Mto Wa Mbu jsme se potkali s průvodcem. Jeli jsme kolem banánových plantáží k jezeru Manyara. Pěstují se tu červené banány.Průvodce nám vyprávěl, že někdy chodí na plantáže hroši a sloni. Místní zemědělci musí volat rangery z rezervace, aby je zahnali.
Vystoupili jsme z auta a pokračovali pěšky akáciovým lesem. Bylo to mimo národní park. Fotili jsme krásné zoborožce šedé, bohužel se mi nepovedlo fotku správně zaostřit. V lese byly také kočkodani diadémoví.
Po chvíli jsme vyšli na pláň u jezera. Pásla se tam stáda masajského dobytka. Viděli jsme pár zeber a cestu nám zkřížilo stádo pakoňů a stádečko gazel Thomsonových.
Pěší safari je něco úplně jiného než tradiční safari z auta. Zvěř je o hodně plašší, mnohem dříve reaguje. Autem se dá přiblížit blíž. Na druhu stranu je pěší safari bezprostřednější, člověk to jinak vnímá, než když vidí buvola z auta. na pláni byla nízká travička a místy vysrážená sůl.
Prohlédli jsme si zblízka kostru pakoně potaženou vyschlou kůží. Průvodce nám kostru nadzvedl - zjevně mu nevadilo sahat na torzo rukama. Inu, Afrika.
Přešli jsme travnatou pláň - asi kilometr pod pálícím sluncem. Bylo slušné horko. Pak tráva skončila a šli jsme po ztvrdlém bahně pokrytém solnou krustou. Blíž k vodě už bylo bahno bez krusty a pak jsme se začali trošku bořit.
Ve Mto Wa Mbu jsme se potkali s průvodcem. Jeli jsme kolem banánových plantáží k jezeru Manyara. Pěstují se tu červené banány.Průvodce nám vyprávěl, že někdy chodí na plantáže hroši a sloni. Místní zemědělci musí volat rangery z rezervace, aby je zahnali.
Žádné komentáře:
Okomentovat